Josef Micka (1903 – 1993) patří k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Vystudoval hru na housle na Pražské konzervatoři a díky stipendiu mohl ještě rok studovat na École de musique v Paříži. Tento pobyt byl velmi podnětný i pro pedagogickou činnost, která se postupem času stala jeho hlavní životní náplní. Po návratu vystudoval na Karlově univerzitě hudební vědu a psychologii a od roku 1939 byl profesorem na Pražské konzervatoři, a v letech 1946-48 také na pražské HAMU. Josef Micka je autorem mnoha publikací a článků o houslové problematice, z nichž k nejznámějším a nejvýznamnějším patří metodické dílo „Hra na housle" a „Škola hry na housle pro začátečníky", na níž pracoval se svou dcerou Magdalenou Mickovou.